Božský i davidovský

Věříme, že Ješua (Ježíš) je člověk i Bůh. Jednou jsem rozjímal nad první kapitolou listu Římanům, kde se o Ješuovi ve třetím verši mluví jako o Semeni Davidově a ve čtvrtém jako o Synu Božím. Vnímal jsem, že se mne Duch svatý ptá, co je důležitější. „To, že je Synem Božím,“ odpověděl jsem. Ale Duch svatý řekl: „Ne.“ „Tedy to,“ reagoval jsem s údivem, „že je synem Davidovým?“ Ze strany Ducha svatého jsem však opět vycítil „ne“. Byl jsem zmaten. A v nitru mi zazněl tichý hlas, který byl řešením: „To, že je obojím dohromady.“ Právě to, že Ješua je Bůh i člověk, se stává zdrojem naší spásy. Je Bůh v podobě člověka i člověk odpovídající obrazu Božímu (Genesis 1:27). Je božským soudcem, který trestá naše hříchy, i lidským zástupcem, který je z nás snímá. Mezi izraelskými mesiánskými vedoucími se o obou těchto stránkách v uplynulých letech hodně diskutovalo. Jedna malá skupinka vedoucích popírala Ješuovo božství, druhá jeho lidství. Velká většina vedoucích i starších pevně stála za jeho dvojí přirozeností. V knihách Nové smlouvy se pojetí Ješuovy identity jistým způsobem vyvíjí – od davidovského v Matoušově evangeliu směrem k božskému v knize Zjevení. Vidím tři stadia:

1. Ješua jako král Izraele – synoptická evangelia a Skutky

2. Ješua jako hlava církve – Pavlovy epištoly

3. Ješua jako Hospodinův posel – Janovy texty

Nová smlouva začíná u Matouše Ješuovým rodokmenem. Tato kapitola je mostem, který spojuje evangelijní události s biblickými dějinami izraelského království. Důraz je kladen na Ješuovo synovství z Davida. [Pozor: z tohoto důvodu je rodokmen rozdělen na období po čtrnácti (verš 17). Hebrejština nemá samohlásky, proto se ekvivalent slova David hláskuje DVD. Každé písmeno má číselnou hodnotu: D je 4; V je 6. Davidovo jméno je rovno 4-6-4, součet 14 zdůrazňuje, že Ješua je Davidův syn.] Bůh dal Davidovi vládu nad planetou zemí (2. Samuelova 7:14-16, Žalm 89:29-30, Žalm 122:4-5, 2. Paralipomenon 13:8).Nechápeme-li Ješuovu davidovskou přirozenost, uniká nám naše nadvláda nad touto planetou, transformace světových říší (Zjevení 11:15), obnova království pro Izrael (Skutky 1:6) i doslovná povaha tisíciletého království. Proto je spojení s Davidem tak důležité. Ke každému stadiu Ješuova zjevení patří odpovídající zjevení našeho údělu v něm. Zjevení, že Ješua je králem Izraele, bylo dáno Šimonovi (Petrovi) u Matouše 16. Ješua Šimonovi říká, že jeho zjevení nebylo lidské ani přirozené, nýbrž nebeské a nadpřirozené (verš 17). A současně Petr obdrží autoritu, že cokoli sváže nebo rozváže na zemi, stane se právě tak v nebi (verše 18-19). Totéž dnes platí o každém, kdo uvěří v totéž zjevení jako Šimon Petr. Zjevení Ješuy jakožto hlavy církve se dostalo Šaulovi (Pavlovi) v listě Efezským 1. Ješua vystoupil na nebesa vysoko nad všechny vlády, mocnosti, síly i panstva (verše 20-21). Šaul říká, že se mu tohoto porozumění dostalo cestou zjevení, a modlí se za totéž osvícení pro nás (verše 17-18). Toto osvícení nás obdaří stejnou mocí a autoritou, jako má Ješua, a to ve světě tomto i budoucím. Duchovně jsme s ním posazeni v nebi (Efezským 2:6-7). Zjevení Ješuy jakožto krále Izraele se dostalo Šimonovi (Petrovi) a jakožto hlavy církve Šaulovi (Pavlovi). Plného zjevení Ješuy jakožto anděla Hospodinova a jeho projevu jako Boha v lidské podobě se však dostalo Janovi (Jochanánovi). Zjevení, které obdržel Jan, také spojuje Ješuu s Mojžíšovým zákonem a hebrejskými proroky.

1. Je světlo a slovo stvoření‚ Jan 1 a Genesis 1

2. Je posel Hospodinův, jehož prst napsal Desatero přikázání: Jan 8:6 a Exodus 31:18

3. Je bohočlověk, který se zjevil Abrahamovi: Jan 8:56 a Genesis 18

4. Je oslavený Král na trůnu, který se zjevil Izajášovi: Jan 12:41 a Izajáš 6

5. Je ohnivý muž, který se zjevil Danielovi: Zjevení 1:13-15 a Daniel 10:5-6

6. Je muž na trůnu nad cherubíny, který se zjevil Ezechielovi: Zjevení 3:21; 4:2-7; 5:6-8 a Ezechiel 1:4-12, 26

7. Je velitel Hospodinových vojů, který se zjevil Jošuovi: Zjevení 19:11-14 a Jozue 5:13-15.

Zjevení prvního stadia našeho údělu se nám dostalo skrze Petra v evangeliích; zjevení druhého stadia skrze Pavla v epištolách, konečného stadia skrze Jana. Kniha Zjevení je zjevením konečným (Zjevení 1:1). Při rozjímání o ješuovském vidění v knize Zjevení v nás probíhá změna. Když pevně uchopíme to, kým On je doopravdy, pevně uchopíme také to, kým jsme my v něm. Jeho oči jsou plamen ohně. Na hlavě má mnoho korun. Je oděn v bílém, se zlatým pásem na hrudi, a z jeho úst vychází dvojsečný meč. Vstoupí-li tento obraz do vašeho NITRA, promění vás. Přichází nová moc, zanícení a ryzost. Svatost vypálí tělesnost i světskost. Vidíme nebeskou perspektivu království. Jsme připraveni na jeho příchod. Máme novou schopnost soudit, vládnout i vést válku. Bůh nám udělil vládu a autoritu. Kéž vidíme jak davidovské, tak i božské stránky Ješuy! Kéž nám Bůh dá porozumět, kým je Ješua, stejně jako to dal ve svém zjevení Petrovi, Pavlovi i Janovi! Ať jsme proměněni do jeho podoby!