Jonáš a Šalomoun
- Asher Intrater
- May 9
- 3 min read
Tikkun Global
Jeruzalém, Izrael
Ješua se přirovnal ke dvěma postavám v Tenachu (hebrejském Písmu): Jonáši a Šalomounovi. Řekl, že je jako Jonáš, ale víc. Byl jako Šalomoun, ale víc.
Matouš 12:40-42 Jako byl Jonáš v břiše mořské obludy tři dny a tři noci, tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země. Mužové z Ninive povstanou na soudu s tímto pokolením a usvědčí je, neboť oni se obrátili po Jonášově kázání – a hle, zde je více než Jonáš. Královna jihu povstane na soudu s tímto pokolením a usvědčí je, protože ona přišla z nejzazších končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu – a hle, zde je více než Šalomoun.
Jonáš trpěl, zemřel a sestoupil do pekla (obrazně nebo doopravdy – Jonáš 2). Třetího dne byl vzkříšen. Při kázání Ninivanům je nejen volal k pokání, ale také jim pověděl o své zázračné zkušenosti se smrtí a vzkříšením. Jeho zvěst i zkušenost vyvolaly v asyrském národě veliké probuzení.
V Jonáši vidíme tento model Mesiáše:
trpící prorok
smrt a vzkříšení
pokání a probuzení pro pohany.
Jasně tento model vidíme v životě Ješuy a v rozšíření křesťanství k národům. I Šalomoun byl však obrazem Ješuy. Šalomoun byl syn Davidův, vládl ze svého hlavního města Jeruzaléma. Přinesl světu mír. Králové a královny z celého světa jej přicházeli spatřit a slyšet jeho moudrost.
Zde je mesiášský model v Šalomounovi:
Davidovský král
vládne národům v míru
světoví vůdci přicházejí do Jeruzaléma, aby jej slyšeli.
Tento model se naplní v tisíciletém království, až Ješua bude z Jeruzaléma vládnout nad národy.
Ačkoli Ješua uvedl příklady Jonáše a Šalomouna, lze jako obrazy Mesiáše vidět i mnoho jiných proroků a praotců.
Abraham obětoval milovaného syna, aby přinesl světu požehnání.
Mojžíš byl prostředníkem mezi Bohem a člověkem, lidem přinesl vysvobození a zjevení z nebe.
Juda se nabídl k potrestání namísto Benjamina.
Josefa bratři zavrhli, hodili do cisterny, opět povstal, stal se vládcem pohanů a nakonec zjevil bratřím, kdo je.
Jozue dobyl Svatou zemi, stejně jako Ješua jednou, až se vrátí, dobude celou zemi.
David trpěl rukou Saulovou a pak se stal králem nad Izraelem.
Jeremjáše zavrhli, hodili do jámy; opět povstal a kázal právě před zničením prvního chrámu.
Jób byl vydán ďáblu, aby trpěl, a pak dvojnásobně obnoven.
Elijáš vstoupil v oblaku do nebe jako Ješua.
Daniel byl pronásledován ze žárlivosti, uvržen do lví jámy, vyzvednut, a stal se představeným pohanských národů.
Mordokaj byl málem oběšen na dřevě, nadpřirozeně zachráněn, a i on se stal vůdcem pohanských národů.
Tyto příklady dostatečně dokazují, že bibličtí hrdinové jsou modelem Ješuova života. Ty příklady můžeme rozdělit do dvou hlavních kategorií: trpící služebník a vládnoucí král. Rabíni tento jev nazývají Mesiáš syn Josefův (trpící služebník) a Mesiáš syn Davidův (vládnoucí král). My tomu rozumíme tak, že nejsou dva mesiášové, nýbrž jeden, s dvěma odlišnými obdobími služby – poprvé trpící služebník a podruhé vládnoucí král. Tyto dva obrazy Mesiáše v Tenachu jsou ukazateli dvou Ješuových příchodů, prvního a druhého.
Mnoho Židů nevidí Ješuu jako Mesiáše, protože očekávají vládnoucího krále, jakým byl Šalomoun. Nedokáží smrt a vzkříšení Jonáše a víru pohanů vidět jako model Mesiáše. Mnoho křesťanů zase nevidí Ješuu, který bude vládnout na zemi v obnoveném Šalomounově království. Přesto však je obraz Ješuy vládnoucího v rozšířeném izraelském království podstatný pro porozumění druhému příchodu, stejně jako je obraz jeho utrpení, smrti a vzkříšení podstatný pro porozumění jeho prvnímu příchodu.
