Klíče Rút a Ester

Proměna ve vztazích

Vývoj čínské podzemní církve za posledních třicet let dramaticky proměnil složení a podobu mezinárodní ekklésie. Velké množství lidí, zkušenost s pronásledováním, víra v nadpřirozený zásah, Východoasijské historie, důraz na domácí církve i vize „zpátky do Jeruzaléma“. Vzhledem k čínské kultuře „praotce rodiny“ přináší tamní církev mezinárodnímu Mesiášovu tělu rovněž jedinečný pohled na řád „širší rodiny“. Jejich přítomnost vnesla do naší ekklésiologie (chápání významu a podoby mezinárodní církve) změnu.

Čínští a mezinárodní vedoucí pod koordinací Davida Demiana pozvali v listopadu 2014 do Jeruzaléma tisíce křesťanů, aby tam uctívali Hospodina. Nechali se inspirovat slovy proroka Zachariáše 8:22, že „budou přicházet četné národy i mocné pronárody, aby přišly a hledaly v Jeruzalémě Hospodina zástupů….“.   

David Demian je egyptský Arab. Setkání se zúčastnilo široké spektrum zástupců nejen východoasijských a západních církví, nýbrž i arabských křesťanů. Na této konferenci i v následných „celosvětových shromážděních“ přišli na pódium vedoucí mesiánských židů z Izraele, aby vzdali čest našim arabským bratřím a sestrám. Poklekli v pokání za naše vlastní hříchy pýchy a nevěry. Výsledek byl vpravdě šokující. Projev lásky a pokory arabské křesťany hluboce dojal; žehnání ze strany mesiánských židů je téměř ohromilo.

Slib Rút

David odpověděl tím, že vedl celou mezinárodní komunitu, která tam byla zastoupena (včetně Číňanů a Arabů), ke smluvnímu příslibu Rút vůči židovskému lidu, totiž že

„Tvůj lid bude mým lidem” (Rút 1:16).

V tom okamžiku jsem vnímal, že jde o historický bod obratu. Do té doby platila představa, že se „zvolání Rút“ týká pouze menšiny křesťanů, jichž se Bůh dotkl a obdařil je zvláštní láskou a oddaností k židovskému lidu.

Přistoupením čínských a arabských křesťanů k tomuto smluvnímu příslibu oddanosti dochází k duchovnímu posunu na vyšší úroveň. „Zvolání Rút“ nemá zůstat výjimkou, nýbrž má se stát pravidlem. Nemá jí o něco neobvyklého, má to být norma. Nemá se týkat menšiny, nýbrž většiny. Rút by měla reprezentovat obraz VŠECH opravdových křesťanů.

Nový úhel pohledu

                                                                                                                                                   Přináší to novou perspektivu, kterou můžeme nazvat „Ekklésiologie podle Rút“: mezinárodní církev, ekklésia, je ve své podstatě spjata s Izraelem. Toto propojení vzniká smlouvou s Bohem Izraele prostřednictvím Mesiáše Izraele (Efezským 2:12.19). Propojení Izraele a církve nově definuje původní biblický význam obou: podstatou identity Izraele je zbožný národ, který se  duchovně rozrůstá prostřednictvím církve do jiných národů. Podstatou církve je mezinárodní duchovní tělo zakořeněné v Izraeli jako svém místě původu. Identita církve je spojena s Izraelem; a identita Izraele je spojena s církví.

Dan Juster to nazval „dvojí obnovou Izraele a církve“. Propojuje izraelologii a ekklésiologii v jeden celek. Věříme, že takto původně viděli Izrael a církev apoštolové. Za našich dnů se tento apoštolský pohled na „ekklésiologii“ obnovuje. Mesiánský židovský „ostatek“ funguje jako most pro církev v Izraeli a Izrael v církvi.

Dnes a zítra

Obnovitelský pohled na ekklésiologii má účinek i na obecnou eschatologii (studium doby konce). Ekklésiologie ovlivňuje eschatologii. Obnovitelská ekklésiologie by měla vést k obnovitelské eschatologii. To, jak dnes vnímáme Izrael a církev, ovlivňuje náš pohled na proroctví o čase konce, která se naplní zítra. Jestliže jsou Izrael a církev spojeny v jedno díky svému původu, budou propojeny i ve svém konečném určení.

Tato sdílená identita ovlivňuje náš pohled na blížící se příchod Božího království. Mohli bychom říci: „Izrael + církev = Boží království” nebo „vztah mezi Izraelem a církví přivodí zrod Božího království na Zemi“.

Knihy Rút a Ester líčí skutečné dějinné události, lze je však též považovat za podobenství s prorockým významem. Rút obsahuje poselství o vztahu mezi Izraelem a církví. Právě to nazýváme „ekklésiologie Rút“. Podobně kniha Ester obsahuje poselství o čase konce. Říkáme mu „Esteřina eschatologie“.

V životních příbězích těchto dvou žen se odvíjí tajemství Izraele a církve i proroctví týkající se doby konce.

Model genocidy

V Esteře můžeme vidět symbol církve, nevěsty Mesiášovy. Přináší královskému manželovi svůj důvěrný vztah, půvab a krásu. Pak ale nastává krize. Ester je povolána do království

„právě pro chvíli, jako je tato” (Ester 4:14).

A co je to za „chvíli“? Je to čas bezprecedentní mezinárodní krize.  A jaké krize? Pokusu vyvraždit všechny Židy.

Vyvraždit Židy se nepokusil jen Haman (Ester 3:6), nýbrž i faraón (Exodus 1:16), Herodes (Matouš 2:16) a k takovému pokusu dojde i na konci časů (Ezechiel 38-39, Zacharjáš 13-14). Duchovní boj nakonec vyvrcholí snahou vyvraždit Židy. Tuto tendenci ke genocidě vidíme jak v nacismu, tak i v islámském džihádu. Je dost dobře možné, že pokus vyvraždit Židy zasáhne i všechny křesťany, kteří věří v Ješuu jako Krále Židů nebo se hlásí ke spojenectví s izraelským národem. 

Je zajímavé, že v knize Ester 3:7; 8:1; 9:10.24 je Haman vylíčen jako „corer“, což odpovídá obecně užívanému modernímu hebrejskému slovu pro „antikrista“. Stejné slovo je i kořenem starozákonního výrazu pro „soužení“. V Hamanovi můžeme v tomto podobenství o soužení přicházejícím na konci časů vidět předobraz antikrista.

Mordokaj Esteru prorocky varuje a naléhá na ni, aby se v této celosvětové krizi zastala Židů u krále. Královna se zpočátku zdráhá. Jeho poselství jí připadá příliš intenzivní a negativní. Dokonce se vymlouvá a pokouší se vyhnout tomu, aby musela do krize zasáhnout osobně. Avšak Mordokaj je neoblomný. Zdůrazňuje, že její přímluva hraje nezbytnou roli.

Varování vyžaduje reakci

Hlasy apoštolů a proroků se už celá léta snaží varovat před blížící se krizí a souženími. Zdá se, že to mnoho věřících nezajímá. Jiní zase přijali učení, že je krize nepostihne, protože v tu dobu už budou vytrženi do nebe. My (tvrzení autora článku) to tak vůbec nevidíme. Proto každoročně organizujeme zde v Izraeli s místními arabskými křesťany a mesiánskými židy „Esteřin půst“. Vysíláme jej online pro partnery i modlící se bojovníky po celém světě (Ester 4:16).

Mnozí naléhavost tohoto „esterovského“ pohledu na dobu konce nepochopili. Snad jim zní příliš intenzívně, příliš negativně, příliš židovsky.

Dobrá zpráva

Je to však příběh se šťastným koncem! Po mimořádně těžké době přímluv, soužení a duchovního boje Bůh náhle a zázračně zasáhne. Ovlivní to celý svět. Vražedný výnos bude zrušen. Síly zla budou zničeny (Ester 9:17). Dějiny se změní. Dojde k velkému probuzení. „Mnozí se připojí“ k Židům (Ester 9:27).

Nakonec ve všech národech zavládne spravedlnost (Ester 8:2, 9:3, 10:3). Všichni lidé budou šťastní. Svět bude prožívat hojný mír a bude se slavit svátky. Je to nádherný obraz Božího království na zemi. Purim je čas velké radosti. Připojme se k Esteřině a Mordokajově volání do duchovní bitvy, ať na konci časů dobudeme vítězství.

Image by Takeshi Hirano from Pixabay