Nová rovina proroctví

Tikkun Global

Jeruzalém, Izrael

V Písmu mělo proroctví svá vývojová stadia. Dávní praotcové měli mnoho přímých prorockých setkání s Bohem. Pak Mojžíš pozvedl prorockou zkušenost na vyšší úroveň a stal se „otcem“ proroků. Modlil se za Boží lid, aby byl schopen prorokovat a přijmout Ducha svatého (Numeri 11:29). Tato modlitba však byla vyslyšena teprve při vylití Ducha svatého o Letnicích/Šavuot.

Vrcholu dosáhla Mojžíšova proroctví na konci jeho života v posledních kapitolách Deuteronomia; obsahovala narážku téměř na vše, co máme ve zbytku Bible, dokonce až po konec knihy Zjevení. Ve skutečnosti myšlenka, že na konci časů bude Izrael „lidem zachráněným Hospodinem“ a že se tak stane „při vejití plného počtu pohanů“, „vzbuzením žárlivosti Židů“, je prvně zmíněna zde (Deuteronomium 32:20-21; 33:29 (ČSP); Římanům 10:19; 11:11; 11:25-26).

Když přišly děti Izraele do Zaslíbené země, mluvili raní proroci (od Samuele až po Elíšu) především o Davidově království. Věřili, že Božím královstvím je království Davidovo. Po několika stech letech si proroci uvědomili, že něco je v samém základu špatně, protože Davidovi synové neustále upadali do hříchu a modlářství. K obratu došlo, když měl Izajáš po smrti krále Uzijáše vidění slavného božského krále (Izajáš 6:1-6; Jan 12:40-41). Od té doby začali proroci o „Mesiáši“ mluvit na vyšší rovině. 

Evangelia přinášejí zjevení Ješuy jako Krále-Mesiáše. Když byl ukřižován, vzkříšen a vzat do nebe, začal Bůh vylévat Ducha svatého na všechny, kteří uvěřili (Skutky 2:1-4.17), na židy i na pohany.  Takto se prorocké dary a zjevení staly dostupnými všem příslušníkům církve nové smlouvy neboli „ekklésie“ (1. Korintským 14:26.31).

Poslední stadium

Nyní se dostáváme k poslední fázi biblického prorokování - k proroctví času konce. Podle Zjevení 10:11 je nyní třeba prorokovat „proti mnoha národům, kmenům, jazykům i králům“.

Toto nové prorocké období je naplněním proroctví pro Izrael i pro církev. Jestliže jsou proroctví o obnově izraelského národního státu jedním okem a „vejití plného počtu“ celosvětové ekklésie okem druhým – pak je načase otevřít obě oči! K tomu mohlo dojít teprve po dvoutisíciletých dějinách, během nichž nyní Mesiášův ostatek v Izraeli i mezinárodní ekklésia začínají dosahovat svého „plného počtu“ (Římanům 11:12.15.25).

Prorok Izajáš řekl:

„Duch Panovníka Hospodina je nade mnou. Hospodin mě pomazal k tomu, abych nesl radostnou zvěst pokorným...“

– Izajáš 61:1

Ješua tento verš citoval v Lukášově evangeliu. Druhý verš Izajáše 61 uvádí „vyhlásit léto Hospodinovy přízně“. V evangeliích zde citát končí, u Izajáše pokračuje slovy: „(vyhlásit) den pomsty našeho Boha“.

První část proroctví souvisí s Ješuovým poselstvím milosti a spásy, které započalo právě tehdy, zatímco „den pomsty“ měl přijít mnohem později – v čase konce. Nastane při druhém Ješuově příchodu, v době soudu a války. Ješua v čele nebeské armády přijde zahubit zlé, odstranit z planety démony, vzbudit mrtvé a ustavit své království.

Zjevení 11:15: „...Vlády nad světem se ujal náš Pán a jeho Mesiáš; a bude kralovat na věky věků.“

Dnes biblické „proroctví“ zahrnuje zvěstování evangelia, povzbuzování církve, obnovu Izraele a také konfrontaci národů s královstvím, jež brzy přijde: „Král se vrací, aby se opět ujal království, která jsou na tomto světě.“ Před naším pokolením nebyl tento typ proroctví v úplnosti možný. Věřím, že Bůh přináší „dvojnásobné“ prorocké pomazání, aby nás tak uschopnil mluvit o Božím určení pro Izrael, církev i národy v čase konce.

Image by wal_172619 from Pixabay