Revive Israel
Yad Hashmonah, Israel

Jako matka vojáka a přítelkyně žen, jejichž mužové a synové se zapojili do boje, myslím často na verše, které mluví o hledání a stíhání pokoje. Jak může voják milující Pána sloužit i v boji? Věřím, že pro bojovníka hledajícího pokoj je podstatné neradovat se ze smrti někoho z nepřátel, nýbrž vždy usilovat o Boží lásku a soucit. To znamená neustále hledat Boží spravedlnost a království, i v bitvě.
„Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími.” (Matouš 5:9)
Výraz pro ty, kdo působí pokoj, se do hebrejštiny překládá רודפי שלום (rodfej šalom). Doslova ten obrat znamená „ti, kteří se (jako lovci) ženou za mírem“. To jest – kteří hledají ze všech sil pokoj, i za temné a pochmurné noci války a nenávisti. Vidíme utrpení, a proto v nás Duch svatý volá „Abba, Otče“. Jsme Jeho děti. Bůh, který žije v nás, nám přináší své království a svůj pokoj právě proto, že je v nás. Prostřednictvím Jeho Syna můžeme jít od slávy k slávě a svým chováním přinášet odpuštění, milost a pokoj. V Bibli jasně čteme, že k válkám dochází, ale současně Bible zdůrazňuje, jak může Boží pokoj proměňovat život lidí i komunit k lepšímu.
„Je-li možno, pokud to záleží na vás, žijte se všemi v pokoji.” (Římanům 12:18)
Válka nás každou chvíli konfrontuje s hlubokými a složitými mravními problémy. Proto je rozhodující být nositelem pokoje a chodit pod přikrytím Boží moci. Neustále se spoléhat na Jeho vedení. Právě Boží vedení je řešením napětí mezi válkou a mírem. Mnozí vojáci, které znám, jsou toho živými příklady: motivem boje pro ně není pomsta, nýbrž potřeba ubránit a ochránit. Snaží se podle svých nejlepších schopností ztělesňovat lásku a pokoj a být tak pro lidi kolem sebe Ješuovým odrazem.
Po tragickém masakru 7. října v srdcích lidí narůstal velký hněv. S Pánem po boku však dokážeme překonat i největší bolest. Nelze jednat pomstychtivě a zároveň budovat Boží království a být utvářen do jeho podoby. Bojovat musíme s čistým srdcem. Musíme hledat nejprve Boží království a s neukojitelným hladem a žízní usilovat o spravedlnost.
„Požehnán buď Hospodin, má skála, který učí bojovat mé ruce a mé prsty válčit!” (Žalm 144:1)
Hospodin je „mužem války“. Byl s Mojžíšem a s izraelským lidem, zničil kvůli nim egyptskou armádu (Exodus 14). Byl Davidovi po boku při jeho bojích, byl i po boku Debóry, Gedeóna a mnoha dalších, kteří v jeho jménu bojovali proti zlu. Jako válečníci spoléhající na Boha se nikdy neradujeme ze zabíjení (Ezechiel 18:23), nezbytnost odvracet zlo silou v nás naopak vyvolává zármutek.
Žádejme od Boha milost pokoje a milosrdenství. Uposlechněme výzvy, aby našimi zbraněmi ve válce byly ty, která dává Duch svatý přebývající v nás. Učiní z nás něco více než dobyvatele. To je má mateřská modlitba za naše vojáky.
