Pravá a falešná mírová smlouva

Boří království je v podstatě vizí světového míru. Nejvýraznější popis najdeme u Izajáše 2:2-4:

I stane se v posledních dnech, že se hora Hospodinova domu bude tyčit nad vrcholy hor, bude povznesena nad pahorky a budou k ní proudit všechny pronárody. Mnohé národy půjdou a budou se pobízet: „Pojďte, vystupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jákobova. Bude nás učit svým cestám a my po jeho stezkách budeme chodit.“ Ze Sijónu vyjde zákon, slovo Hospodinovo z Jeruzaléma. On bude soudit pronárody, on ztrestá národy mnohé. I překují své meče na radlice, svá kopí na vinařské nože. Pronárod nepozdvihne meč proti pronárodu, nebudou se již cvičit v boji.

Překrásnou, básnickou hebrejštinou prorokuje Izajáš o míru a prosperitě, o spravedlivé vládě, o Jeruzalémě jako hlavním městě celého světa a ústředním místě bohoslužby – to vše pod vládou božského krále jménem „Vládce pokoje“ (Izajáš 9:5).

Každá pravda má svůj padělek. Jeremjáš varoval před sliby falešného pokoje a neřešením základních problémů - lidského hříchu a zla. „Těžkou ránu mého lidu léčí lehkovážnými slovy: ‚Pokoj, pokoj!‘ Ale žádný pokoj není.” (Jeremjáš 6:14).

Jiné ostré proroctví o posledních časech, které nastanou bezprostředně před Ješuovým příchodem, najdeme v 1. listě Tesalonickým 5:3: Až budou říkat ‚je pokoj, nic nehrozí‘, tu je náhle přepadne zhouba jako bolest rodičku, a neuniknou.

Kontrast mezi skutečným a falešným mírem dokonce Izajáš 28 přirovnává k rozdílu mezi uzavíráním lživé „smlouvy se smrtí“ (15. verš) a důvěrou v „kámen osvědčený, úhelný a drahý, základ nejpevnější”, který Hospodin „položil na Sijónu“ (16. verš).

Existuje pravý mír, založený na biblické prorocké vizi Sijónu a Mesiáše. A existuje i nebezpečný falešný mír, který přijde těsně před ním a skončí katastrofou.

Jsme pro mír? Ovšemže. Chceme však ten skutečný a máme se na pozoru před snahami o falešný mír, jejichž cílem je překazit příchod toho opravdového. 

Nedávno jsem slyšel vynikající vyučování dvou ortodoxních rabínů z velice odlišných proudů judaismu zde v Izraeli. O oblastech, jimiž se zabývají, vyučovali velmi správně, oba se však stejně tragicky mýlili v poznámkách pod čarou, například proč nevěří, že Ješua je Mesiáš.

Klasicky se odvolávali na tvrzení, že „Ješua nemůže být Mesiáš, protože až Mesiáš přijde, nastane světový mír“. Odpovědí ovšem je, že proroctví o Mesiáši se týkají dvou hlavních témat: trpícího služebníka a krále - dobyvatele.

Omylem naší drahé ortodoxní rodiny je opomenutí skutečnosti, že se tyto dva popisy musejí týkat jedné osoby, která uskuteční Boží plán ve dvou etapách:

• Utrpení spravedlivého patří ke kvalifikačním předpokladům Mesiáše, který je hoden převzít úlohu vítězného krále. 

• Nejprve musí Mesiáš přijít proto, aby byl zabit jako trpící služebník a smírčí oběť. Díky tomu  může vyřešit hloubku lidského hříchu a zla.

• Pak musí být vzkříšen na důkaz vítězství nad smrtí.

• Pak musí být celému světu zvěstováno poselství o pravém pokání, spravedlnosti a Božím království coby „světlo národům“ (Izajáš 42, 49)

• Teprve pak může přijít vítězný král, který potrestá bezbožné, odmění věrné, ustaví spravedlivou vládu a přinese světový mír. 

Jak tedy onen falešný mír přijde? Po míru touží všichni lidé. Falešný mír přijde od těch, kteří současně s touhou po míru zavrhují Boží plán, jehož součástí je Sijón a Mesiáš. Není těžké si představit, jak by asi vypadal vynucený mír na Blízkém východě v režii těch, kteří odmítají obě jeho složky.

Ortodoxní židé, kteří věří Bibli, sionismu i příchodu Mesiáše, zaujímají podobně jako my stejné stanovisko. Stojí v opozici proti diplomatickým a politickým tlakům na nastolení falešného míru.  Dokud však neuvidí Mesiáše v Ješuovi, budou někteří z nich v posledních stádiích konfliktu náchylní přijmout falešné mesiáše nebo antikristy. 

Hlavní tendence těchto proroctví o době konce se již začínají rýsovat. Je však ještě brzy určit, jak se konkrétně naplní.

Modleme se bez ustání.