Smlouva ze Sínaje a Nová smlouva –co se změnilo a co zůstává stejné?

Sbor Tiferet Ješua (Ješuova krása)

Tel Aviv

Během několika posledních týdnů jsem ve sboru Tiferet Ješua pronesl řadu kázání se záměrem prozkoumat důležité prvky Sinajské smlouvy a otázku, jak došlo (nebo nedošlo) v rámci Nové smlouvy k jejich změně. Porozuměním obojímu hlouběji pochopíme Boží plán pro nás všechny – přebývat s námi a přivést nás na cestu, která povede hlouběji do jeho srdce a do jeho přítomnosti. S jedním z těchto kázání se s vámi v tomto článku podělím. Znečištění v Sinajské smlouvě V rámci Sinajské smlouvy se Bible intenzívně zaměřuje na otázku fyzického či tělesného poskvrnění. Při četbě těch poněkud vyčerpávajících veršů o tělesných znečištěních, zvláště v knize Leviticus, se možná přistihnete při otázce: „Kam to vše směřuje?“ Vážně – tohle není žádná maličkost! Je důležité odpovědět nejprve na tuto otázku: co jsou ta znečištění, o kterých Sinajská smlouva mluví? Tak především – nejsou to hříchy. Znečištění se vztahují k situacím, které jsou u člověka spojeny se smrtí. Například dotknout se mrtvoly nebo zdechliny, nemoc (která je do jisté míry výrazem smrti), krvácení (u ženy, ale i výron mužského semene), kdy to, co mohlo vyvolat život, opouští fyzické tělo – to vše způsobuje znečištění. Dokonce i porod „znečišťuje“ tělo ženy, což je něco na první pohled velice překvapivého – vždyť to, co vyšlo z ženina těla, je život jejího dítěte. Tóra (Zákon neboli první část Bible, Pět knih Mojžíšových) nám odhaluje duchovní zásadu, že nic spojeného se smrtí nemůže vstoupit do přítomnosti Boha, protože:

On není Bohem mrtvých, nýbrž živých.

Matouš 22:32

Znečištění brání v přístupu V rámci Sinajské smlouvy nebylo nikomu ve stavu „znečištění“ dovoleno vstoupit do chrámu – fyzické budovy, kde přebývala Boží přítomnost. Život židovského věřícího vázaného Sinajskou smlouvou se točil okolo chrámové bohoslužby. Zákaz vstupu do chrámu byla vážná věc. Chtěl-li se člověk od poskvrny očistit, musel projít očistným procesem, k němuž bylo vždy třeba vody a uplynutí určitého času:

Když se někdo znečistí a od hříchu se neočistí, bude vyobcován ze shromáždění, neboť poskvrnil Hospodinovu svatyni; nebyl pokropen očistnou vodou, je nečistý.

Numeri 19:20

Znečištění v rámci Nové smlouvy – odlišné, ale stejné V rámci Nové smlouvy už svatý chrám, fyzická Boží svatyně na zemi, neexistuje. Svatyně Boží přítomnosti má nyní své sídlo v srdcích všech vykoupených věřících. V praxi jde u znečištění v rámci Nové smlouvy o něco značně odlišného od smlouvy ze Sínaje, neboť už nevcházíme do fyzického pozemského chrámu a na tělesném znečištění už tedy nezáleží. Ve skutečnosti je ale princip „znečištění“ v Nové smlouvě týž, jen se vyjadřuje jinak. Místo znečištění těla jde nyní o znečištění duše. Co je to? Především si musíme vyjasnit, že mluvíme-li o duši, mluvíme o oblasti našich myšlenek, přání a emocí. Znečištění duše se tedy v kontextu Nové smlouvy týká myšlenek, přání a emocí, které se Bohu v nás nelíbí. V podstatě je lze popsat jako myšlenky, city a přání, jež nevedou k životu, nýbrž ke smrti. Když Ješua poprvé oznámil změnu hlediska - od tělesného znečištění k nečistotám duše - byl v tom spatřován radikalismus:

[Ješua] svolal zástup a řekl: „Slyšte a rozumějte: Ne co vchází do úst, znesvěcuje člověka, ale co z úst vychází“…

Matouš 15:10-11

Když to uslyšeli farizeové, byli v šoku! Není divu, že byli v šoku: učilo se, že podle zákona dojde ke znečištění dokonce i tehdy, když se dotknete nečistého zvířete. O co víc znečišťující musí být to, když byste ho jedli! Těm, kdo byli stále ještě ochotni naslouchat slovům o tomto průlomovém posunu, to pak Ješua dále vysvětlil: To … co z úst vychází, jde ze srdce, a to člověka znesvěcuje. 19 Neboť ze srdce vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilství, loupeže, křivá svědectví, urážky. 20 To jsou věci, které člověka znesvěcují; ale jíst neomytýma rukama člověka neznesvěcuje.“

Matouš 15:18-20

Znečištění v Nové smlouvě – hlubší rovina V rámci Sinajské smlouvy existoval fyzický stánek (chrám), kam měl židovský věřící vstupovat ve svém fyzickém těle. Proto musel být očištěn v tělesném smyslu. V rámci Nové smlouvy se Boží stánek nalézá v duchu vykoupeného věřícího a do Boží přítomnosti vstupujeme se svými dušemi. Proto věřící Nové smlouvy, aby mohli v duchu vstoupit do Božího stánku, potřebují čistotu v duši. Proč? Stejně jako v Sinajské smlouvě omezovalo tělesné znečištění vstup do svatého chrámu, omezují znečištění duše (zlé myšlenky, emoce a přání) náš přístup ke stánku Boží přítomnosti v našem duchu. Bůh nás vyzývá, abychom se očistili od nečistot duše, protože nás chce mít blíže u sebe, abychom mohli hlouběji vstoupit do jeho přítomnosti. Očištění není instantní proces Ke změně nezdravých způsobů myšlení, negativních povahových rysů nebo bezbožných přání ovšem nedojde přes noc. Náš život je v podstatě výpravou, na kterou nás Pán vede, a jejím hlavním bodem je vnitřní proměna, tj. očištění naší duše. Bůh nás do toho procesu uvádí, protože nás chce vést na stále vyšší i hlubší místa ve své přítomnosti. Cesta k cíli a proces Životními zkušenostmi, náročnými situacemi a překážkami, jimž čelíme, nám Bůh odkrývá nebo zjevuje, čím se v mysli zabýváme, naše nezdravé sklony, emoce nebo způsoby uvažování. Poté nás vyzývá, abychom jim věnovali pozornost, pracovali na jejich změně a zbavovali se jich. Jak se tedy můžeme oprostit od duševních nečistot? Je to proces, ale není složitý. Především musíme rozpoznat problematickou oblast (znečištění). Jakmile problém rozpoznáme, musíme mít touhu se od něj očistit – musíme chtít se změnit. Pak jej předložíme Pánu v modlitbě s prosbou, ať nás očistí (změní), protože sami se očistit nemůžeme. To dílo může v našich srdcích uskutečnit jedině Bůh.

1. Měj touhu po proměně.

2. Denně hledej Boží milost a milosrdenství k proměně.

3. Bůh jedná: omyje nás vodou Ducha svatého (pamatujte, že v Sinajské smlouvě se očištění od nečistoty provádělo omytím a pokropením speciální vodou).

Trpělivost a vytrvalost Chci-li v myšlení, přáních a emocích zakusit skutečnou změnu, nestačí se jednou pomodlit a očekávat proměnu. Stejně jako bylo v Sinajské smlouvě k odstranění tělesné nečistoty třeba určitého časového úseku, také novosmluvní odstraňování nečistot z duše, kdy danou záležitost předkládáme Pánu v modlitbě, určitou dobu potrvá. Jde obvykle o proces trvající několik týdnů, měsíců a někdy i déle. Pokud ale o změnu skutečně stojím, pak budu Boha v modlitbě upřímně prosit, aby mě změnil – a Bůh bude jednat. Neexistuje v nás nic, co Bůh nemůže změnit, pokud o to stojíme a prosíme jej, ať to změní! Čemu se pro náš život v období Nové smlouvy můžeme z té Sinajské naučit: Sinajská smlouva obsahuje i jeden prvek, který si žádá zvláštní obezřetnosti a opatrnosti: styk s tím, co znečišťuje. I od nás Bůh požaduje stejnou obezřetnost a opatrnost, pokud jde o věci znečišťující naši duši. Například poslech takové hudby nebo účast na takové zábavě, která šíří negativní poselství, naslouchání pomluvám či trávení množství času ve společnosti světských lidí. My jsme přece chrám Boha živého. Jak řekl Bůh: „Budu přebývat a procházet se mezi nimi, budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.“ 17 A proto „vyjděte z jejich středu a oddělte se‘, praví Hospodin a ‚ničeho nečistého se nedotýkejte, a já vás přijmu...“

2. Korintským 6:16-17