Když jsem psal knihu Covenant Relationships (Smluvní vztahy), měl jsem na mysli Velké přikázání a Velké poslání.
Podle Velkého přikázání máme milovat Boha a sebe navzájem (Leviticus 19:18, Deuteronomium 6:5, Lukáš 10:27). Láska k Bohu je možná trochu snazší, protože Bůh je dokonalý; problém s láskou k lidem je v tom, že oni ne.
Máme-li milovat reálné lidi s reálnými problémy, je nutno, abychom měli určitý rámec a hlavní zásady. Rámcem je smlouva, zásady jsou dvě: věrnost (loajalita) a ryzost (integrita).
Obsahem Velkého poslání je zvěstování evangelia až na sám konec země (Skutky 1:8), modlitba za celosvětové probuzení (Skutky 2:17) a obnova všech věcí od stvoření (Skutky 3:21). To je pro kohokoli z nás příliš velké sousto; lze to zvládnout jedině tak, že budeme pracovat jako tým.
Pro fungování v týmu, který spolupracuje, zase potřebujeme rámec a zásady, jimiž se budeme řídit. Rámcem je smlouva, zásadami jsou věrnost a ryzost.
Bez kříže to nebude fungovat
Problém je v tom, že to nefunguje! I se smlouvou, věrností a ryzostí jsou naše vztahy odsouzeny k selhání. Proč? Protože jako lidské bytosti jsme stále sobečtí a hříšní. Potřebujeme ještě něco jiného, co nám pomůže. A tady přichází na řadu kříž.
Mezi věrností a ryzostí je rozpor. Každý, vůči komu usilujeme být loajální, není v něčem ryzí. Existuje rozpor mezi touhou zůstat dotyčnému věrný a tím, že daný člověk (do jisté míry) postrádá bezúhonnost. Jak mohu projevovat oddanost někomu, komu chybí ryzost?
Potřebujeme milost. Pro zachování věrnosti nedokonalým lidem musíme zvolit kříž a obětavou lásku: musíme se rozhodnout přinášet milost, když ostatní selhávají. Selhávají-li, musí se do té mezery postavit – vyplnit tu propast – naše milost. Musíme brát jejich selhání a slabiny na sebe. To bolí. Žádá si to víru.
Jen samotné smluvní zásady nestačí; doplnit je musí postoj člověka s ukřižovanou starou přirozeností – s Ješuovou láskou, neboť ten za nás zemřel na kříži, když jsme my selhali. Prokázal nám milost, když jsme my postrádali ryzost.
Právě takto musíme my jednat s ostatními, a bude třeba, aby oni takto jednali s námi. Jedině tak se smluvní vztahy mohou vydařit.
