Starý zákon v knize Zjevení – druhá část

Tikkun Global

Jeruzalém, Izrael

Reálná válka při druhém příchodu Páně

Ve Zjevení 19 vidíme, jak se Ješua jako vrchní velitel vrací, provázen vojsky andělů ve Zjevení 19:11.14 – „A viděl jsem nebesa otevřená, a hle, bílý kůň, a na něm seděl ten, který … soudí a bojuje spravedlivě. Za ním nebeská vojska na bílých koních.“

U Jozua 5:13-15 se Ješua zjevil Jozuovi jako velitel, žádná vojska však s Ním nevidíme. Ve 2. Královské 6:17 viděl Elíša nebeská vojska, avšak nebyl s nimi žádný Velitel.

Zjevení přináší rozuzlení pro texty v Jozuovi 5 i ve 2. Královské 6. Historický kontext u Jozua tvoří válka s Kenaanci, ve 2. Královské s Aramejci. Bez tohoto kontextu bychom se mohli mylně domnívat, že v době nebeských bojů ve Zjevení 19 nepůjde o skutečnou válku.

Zacharjáš 14 popisuje pozemskou stránku bitvy: národy světa zaútočí na Jeruzalém (2. verš): Ješua se vrátí, aby s nimi bojoval (3. verš); Jeho nohy stanou na Olivové hoře (4. verš); doprovází Jej nebeské vojsko (5. verš). Zjevení přináší pohled z nebeského úhlu, hebrejští proroci z úhlu pozemského. K porozumění celkovému obrazu potřebujeme obojí.

Zapojí se čtyři vojska, tři velká a jedno malé. Bude tam velká armáda andělů, velká armáda démonů, velká armáda národů a malá armáda v Izraeli. [Zde vidíte klíčový význam modlitby za mesiánské věřící v izraelské armádě.] Zjevení 12:7 – „A v nebi nastala válka: Michael a jeho andělé museli bojovat s drakem. Drak i jeho andělé bojovali” (Český studijní překlad). Michael je velitel andělů, jehož úkolem je bojovat za izraelský národ (Daniel 12:1).

Obnova zahrady Eden

Zjevení 6:14 popisuje, že se nebesa srolují jako svitek. Táž kapitola cituje Izajáše 34:4 (B21) – „Nebeský zástup se celý rozplyne, nebe se jako svitek zavine.“

Zjevení 19:15 popisuje, jak Ješua šlape hrozny Božího hněvu. Je to citát z Izajáše 63:3 – „Sám jsem šlapal v lisovací kádi....Rozhněván jsem po nich šlapal...až šťáva z nich mi roucho postříkala.“

Zjevení 21:1 popisuje nové nebe a novou zemi. Zjevení 21 cituje Izajáše 65:17 – „Hle, já stvořím nová nebesa a novou zemi.“

Zjevení 21:23 popisuje nový Jeruzalém, kde k jeho osvětlení už není potřeba slunce ani měsíce. [Pozor: to neznamená, že tam nebude slunce, ale že k osvětlení města nebude třeba jeho světla.] Zjevení 21 cituje Izajáše 60:19 – „Už nebudeš mít slunce za světlo dne, ani jas měsíce ti nebude svítit.“

Zjevení 21:12 popisuje nový Jeruzalém s dvanácti branami pojmenovanými po izraelských kmenech, Zjevení 21 cituje Ezechiele 48:31: „Tam budou městské brány, pojmenované podle izraelských kmenů. Na severu tři brány: jedna brána Rúbenova, jedna brána Judova...“

V popisu nového Jeruzaléma ve Zjevení 21 je mnoho citátů z Izajáše, Ezechiele i Zacharjáše. Kontextem všech těchto popisů je obnova Izraele a založení Mesiášova království na zemi. Bez tohoto kontextu by čtenáři knihu Zjevení chápali mylně, na stejné úrovni jako hinduistickou nirvánu nebo hollywoodskou vesmírnou fantazii.

Mnoho křesťanů – a myslí to dobře – chápou tuto knihu spíše jako psychedelickou halucinaci než jako biblickou obnovu. Pro většinu lidí se tak žel souhrn proroctví o času konce, která jen tak zběžně přelétli, stal něčím nepodstatným, zatímco by měl pro naše pokolení být burcujícím ostřím evangelijního poselství.

Zjevení 22 popisuje řeku života, stromy a ovoce. Je to pokračování proroctví z Ezechiele 47:1-12. Je to také odkaz na zahradu Eden ve 2. kapitole Genesis. Ve Zjevení Jan popisuje obnovu Edenu, ne náhradu stvoření. Teologie náhrady je nesprávná, nejen pokud jde o Izrael, nýbrž i pokud jde o Boží záměry s celou planetou. Bůh pracuje na obnově, ne na vytvoření náhrady.

Konec naplánovaný již před začátkem

Nejvýznamnější aspekty starozákonního kontextu knihy Zjevení najdeme v několika posledních kapitolách. Bible nejenže tvoří od začátku až do konce souvislý celek, nýbrž je i dokonale souměrná. Poslední tři kapitoly Zjevení jsou zrcadlovým obrazem prvních tří kapitol Genesis.

Na počátku Genesis nacházíme stvoření, založení zahrady v Edenu, manželství Adama s Evou a hadovo vítězství. Na konci Zjevení nacházíme nové stvoření, obnovu zahrady Eden, svatbu Ješuy s Jeho nevěstou a porážku hada. V Genesis 3 člověk hřeší, ve dvacáté kapitole Zjevení – třetí od konce – je hřích s konečnou platností odsouzen. [Zjevení 20 přináší výklad, že had z Genesis 3 byl opravdu satan.]

Žádný inženýr, architekt ani stavebník, pokud má všech pět pohromadě, by nikdy nepoložil první cihlu ani nenabral první lopatu hlíny, dokud by vše až do posledního šroubku, drátku a detailu nebylo zachyceno v plánu na papírovém modrotisku. Nežli Bůh řekl „Budiž světlo“, měl již naplánován konec knihy Zjevení. Podle rabínů existovala Tóra i Mesiáš před stvořením v Genesis.

Boží příprava Jeho království proběhla „před založením světa (Matouš 25:34, Efezským 1:4, 1. Petrův 1:20, Zjevení 13:8).“ Jiný rabínský výrok říká, že „co má být vykonáno naposled, musí být naplánováno jako první.“ Vše v Genesis bylo promyšleno až po dokonalý závěr v knize Zjevení.  Než Bůh napsal první stránky Jeho knihy, měl už naplánováno šťastné zakončení v několika posledních kapitolách.