Je tento rok dalším Esteřiným okamžikem?
- Jeremiah Smilovici

- Feb 27
- 2 min read
Tikkun Global
Jerusalem, Israel

S přibližujícím se svátkem Purim mi v srdci vyvstává pokojná otázka:
Žijeme v dalším Esteřině okamžiku?
Kniha Ester je v Písmu jednou z těch, které obsahují nejvíce intrik. Boží jméno (JHVH) není nikdy zmíněno, dokonce obecné slovo pro Boha či bohy (El ani plurál Elohim) se neobjevuje ani jednou! Toto nelze říci o žádné jiné biblické knize s výjimkou Písně písní. Při četbě se na první pohled ocitáte v politicko-romantickém příběhu ze starověku, který je plný královských hostin.
Žádná zmínka o božím jménu Hospodin. Ani obecné označení (Bůh – Elohim) se zde nevyskytuje. Navenek příběh působí jako politické drama – královské bankety, boje o moc, bezesné noci, strategické rozhovory.
Z pohledu světa, který sleduje dění, se neděje nic nadpřirozeného.
Židovský lid měl však o tom lepší povědomí.
Postili se. Modlili se. Rozpoznali čas. Co vypadalo jako náhoda, bylo prozřetelně připraveno. Co se jevilo jako palácová politika, byla věrnost smlouvě, která se odvíjela v zákulisí.
Ještě dnes zaznívá ozvěna Mordokajových slov:
„Budeš-li v tuto chvíli skutečně mlčet, úleva a osvobození přijde židům odjinud …“ (Ester 4:14).
Ve svitku Bůh možná jmenován nebyl, nepochybně však byl přítomen ve výsledku.
Od 22. ledna se my, ostatek Izraele, ve spojení s mnohými z vás po celém světě modlíme za průlom v Íránu. Nemodlíme se ze strachu. Ani na základě politické ideologie. Jsme společně přesvědčeni, že Bůh zasahuje do dějin, a to i tehdy, když Jeho ruku nevidíme.
Modlíme se za otřesy. Za odhalení. Za spásu. Za svobodu.
Pokud přijde průlom, svět jej bude vykládat pomocí geopolitické analýzy. Odborníci budou hovořit o strategii, vnitřních tlacích, ekonomice a diplomacii. Bude to všechno vypadat jako vysvětlitelné.
Když ale dojde k obratu, my v něm rozpoznáme výsledek věrné, vytrvalé modlitby, která byla přinesena mnohem dříve, než došlo ke změně titulků.
„Pomoc mi přichází od Hospodina, Stvořitele nebe a země.“ (Žalm 121:2)
Purim nás učí, že Bůh často pracuje způsobem, který v dějinách zanechá viditelnou stopu, zatímco v nebi se píše příběh neviditelný.
Není to pokaždé rozdělené moře.
Ne pokaždé se ukáže oheň z nebe.
Někdy je to král, který nemůže usnout.
Listina, která je předčítána ve správný okamžik.
Odvážný hlas na hostině.
Člověk má v srdci mnoho plánů, ale úradek Hospodinův obstojí.“ (Přísloví 19:21)
V Esteřině době se dekret o vyhubení zdál konečný. Přesto vše nabralo jiný směr. Co bylo zamýšleno jako ublížení, se změnilo v opačný příběh.
Toto je duch Purim – skrytá intervence, která vede k viditelné změně.
My si nenárokujeme, že víme, jak se Bůh v této hodině zachová. Známe ale Jeho povahu. Známe Jeho smlouvu. My víme, že když se Jeho lid pokoří a modlí se, On slyší.
„Neboť oči Hospodinovy obzírají celou zemi, takže se mohou vzchopit ti, jejichž srdce je cele při Něm.“ (2. Paralipomenon 16:9)
Pokud se nacházíme v dalším Esteřině okamžiku, tak navenek prezentovaný příběh zůstane čistě politického rázu. Ale za viditelnou vrstvou událostí rozlišíme něco hlubšího.
Rozpoznáme Boží ruku.
A vzdáme mu slávu.

