Slovo před světem

Tikkun Global

Jeruzalém, Israel

Jak to, co zjevuje Jan, otevírá tajemství Genesis

Čím je tak jedinečné to, co Jan zjevuje v první kapitole svého evangelia?

Ostatní tři evangelia začínají velmi odlišně; a když jsem nedávno – na počátku ročního cyklu čtení Tóry – četl 1. kapitolu Genesis, musel jsem myslet na 1. kapitolu Jana a na to, jak se tento evangelista vrací na úplný začátek. Ale proč?

Jan 1:

„Na počátku bylo SLOVO, a to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh. 

² Ten byl na počátku s Bohem.  

³ Všechno povstalo skrze Něho a bez Něho nepovstalo nic, co jest.

⁴ V Něm byl život a život byl SVĚTLO lidí.“

Genesis 1:

„Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.  

² Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma. Ale nad vodami vznášel se duch Boží.

³ I ŘEKL Bůh: „Buď SVĚTLO!“ A bylo světlo.“

Jan přijal zjevení, parafrázoval ho a navázal na Genesis 1. Vyložil, jak je Ješua součástí zprávy Genesis o stvoření.

S tím se shoduje Koloským 1:16-17: „Neboť v něm [Ješuovi] bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi – svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti – a všechno je stvořeno skrze Něho a pro Něho. On předchází všechno, všechno v Něm spočívá.“

Je-li tomu tedy tak, musíme si u Genesis 1 položit otázku: „Kde je Ješua? Otec tvoří, Duch se (v podobě holubice) vznáší – a kde je tedy Syn Boží? A hle – Bůh ŘEKL: „Buď SVĚTLO!“

“Bingo!” 

„Kde je Syn (anglicky Son) = Kde je slunce (anglicky sun) = To světlo.“ To první, co Bůh tvoří, je světlo. A jak podle Genesis Bůh vlastně tvoří? Svým promluvením – a i to je Ješua: „Na počátku bylo SLOVO.“ Tady ho máme! 

Ješua je Boží mluva. A nyní se zamysleme nad tím, co je mluva a co představuje – naše myšlenky, naše vědomí. Vaše myšlenky a vaše slova jsou obrovskou součástí vašeho já. Podobně velkou část Boha tvoří Jeho myšlenky a slova. Můj otec blahé paměti zesnul v prosinci 2018; a já jsem měl to štěstí být s ním. Vzpomínám si na jeho poslední dny – stadium, kdy už jen taktak mluvil a poté jen taktak komunikoval stiskem ruky. Náhle přestal dýchat a to byl úplný konec. Skutečně, naše vědomí, to, že jsme naživu, je vyjádřeno mluvou a komunikováním. Ješua je Slovo, mluva, vyjádření, moudrost a moc vycházející z Boha.

„Na počátku bylo Slovo (logos); a to Slovo bylo s Bohem, a to Slovo byl Bůh.“ A to Slovo se stalo tělem. Je to On – Ješua. On je Bůh, a zároveň je s Bohem“ - “with God” – odlišený, a přece tentýž. Jaké tajemství!  

Jan v úvodu šestkrát zmiňuje světlo. Dělá to naprosto cíleně. Když říká, že Ješua je světlo vyvolané Božím promluvením, říká to v rámci interakce s Genesis 1. Albert Einstein objevil, že e=mc2, což je teorie relativity. Energie se rovná hmotnost krát rychlost světla („c“) na druhou. Základem tohoto objevu je skutečnost, že tím JEDINÝM absolutním, co se vůbec nikdy ve veškerenstvu nemění, je co? Rychlost SVĚTLA. Wow!

To první, co vychází z Boha, je Slovo. A to Slovo je osoba. Jak obří objev! Bůh není jen tak nějaká hrubá síla ani nějaký matematický vzorec. Je to konečné bytí, „osoba“, k Jejímuž obrazu jsme stvořeni.

 Život byl světlo lidí

Co se toho během těchto posledních dvou let namluvilo o židovsko-křesťanském pojetí hodnoty života oproti džihádisticko - islamistickému sebevražednému kultu smrti. Lidský život stvořený k obrazu Božímu je základem naší židovsko-křesťanské civilizace, na niž útočí jak islám, tak sekularismus. Je naším úkolem stát při ní, při našem údělu, jímž je připodobňovat se obrazu Božímu. Jeho život, který byl světlo lidí, musí nyní zářit skrze nás.  Co to vypovídá o hodnotě, slávě a významu lidstva? Že jsme synové a dcery, děti Boží, stvořeni ke vzkříšení a věčnému životu.

Když to zkrátím, od samého počátku i celém v Písmu, Ješua je v centru dění!